Doktorské konference FA ČVUT /
PhD conferences FA CTU



 
TÝDEN VĚDY A VÝZKUMU 2023 05/10-20/10/2023

Týden vědy a výzkumu 2023 byl podpořen v rámci Studentské vědecké konference ČVUT SVK
Krouz Jarin, MgA.

Základní analýza ŽUP a následný výběr 5 nádraží k detailnímu výzkumu



škola Fakulta architektury ČVUT v Praze
školitel

Fialová Irena, doc. Ing. arch.

anotace Praha má dohromady 43 stanic a zastávek na svém území a jejich kompletní detailní analýza je v rámci výzkumu téměř nemožná. V této části výzkumu je proto důležité analyzovat základní parametry nádraží tak, aby z jejich výsledků byl možný výsledný výběr 5 nádraží k detailnímu výzkumu. K výběru slouží informace o struktuře ŽUP v rámci Prahy, docházkové a spádové oblasti jednotlivých nádraží, majetkové vztahy nádraží, napojení ŽUP na pražskou MHD… Cílem tohoto příspěvku bude prezentovat informace získané analýzou a předložit argumenty pro finální selekci 5 pražských nádraží k detailnímu výzkumu. Na železnici a nádraží se lze dívat různým úhlem pohledu. Mění se tím spektrum oborů pracujících s tímto fenoménem. Železnice je primárně technologickým prvkem, dílem fyziky a mechaniky XIX. století, které vytvořil inženýr a vědec. Z tohoto pohledu je železnice čistě inženýrským, technologickým dílem. Pozdější výstavba honosných nádraží, které se stávají chloubou města, či jejich „bránami z kamene a železa“ 1, jsou dílem architektů. Stavby dle Vybírala dobře ukazují „… i dvě tváře architektury té doby, jedna z kamene, druhá z železa. V tom smyslu je nádraží brána mezi dneškem, tj. včerejškem, a zítřkem.“2 Fenomén je tedy i architekturou. Výstavba železnice ve městě, ve formě vlaků, tramvají či metropolitních drah silně ovlivňovala tvorbu měst. Zde se stává kolejová doprava městotvorným prvkem, kterým se zaobírají urbanisté. Důležitost železnice zde tkví ve spojení s jejím kontextem. Z tohoto pohledu bude nahlížet i tato práce s občasnými přesahy do sféry architektonické. Základní parametry analyzované v této části výzkumu jsou struktura ŽUP, izochrony dostupnosti stanic v ŽUP, reálné spádové oblasti stanic, vzdálenosti MHD a její budoucí vývoj, propojenost nádraží se silniční dopravou a záchytnými parkovišti P+R, i samotné plochy nádraží. Posouzením těchto parametrů lze vybrat 5 nádraží určených k detailní analýze.