Doktorské konference FA ČVUT /
PhD conferences FA CTU



 
TÝDEN VĚDY A VÝZKUMU 2023 05/10-20/10/2023

Týden vědy a výzkumu 2023 byl podpořen v rámci Studentské vědecké konference ČVUT SVK
Buryška Petr, Ing. arch.

Role architekta v obci



škola Fakulta architektury ČVUT v Praze
školitel

Plos Jiří, JUDr. PhDr.

anotace Tekutá modernita nebo pozdní postmoderna? Globalizace nebo relokalizace? Společnost se nachází v milníku lidských dějin a tomu odpovídají její možnosti a z toho plynoucí přetřesy. Opět se vracíme ke kořenům do starověkého Řecka, kde filozofové řešili, jak v ten správný moment zastavit koloběh světa. Žijeme ještě v demokracii nebo se jedná (v rámci naší transatlantické civilizace) o svět post-demokratický? Jedno je jasné – ačkoliv je vliv globalizace silný a i vlády se rozhodováním vměstnávají mezi mantinely postavenými globální finanční sférou, exekuuje se vždy v konkrétním místě o reálném kontextu tvořeném jeho obyvateli. Dá se tedy řící, že zde pořád funguje demokracie – někde spíše teoreticky, jinde prakticky. Záleží, jak se k ní obec tzn. občané postaví. Obec se jeví býti důležitou skladebnou jednotkou naší společnosti. A to jak filozoficky, jelikož matkou je pořád ona původní řecká polis, tak také čistě prakticky. Protože těžiště naší české společnosti leží na venkově a maloměstě, kde žijí 2/3 populace v obcích s vertikálně nedělenou, a tím pádem lépe kontrolovatelnou samosprávou (bez magistrátů). Tito lidé spravují svá sídla, jejichž území tvoří většinu rozlohy České republiky. Míním, že stejně jako např. lékaři jsou ve společnosti vázáni základními etickými principy, tak i architekt by měl být zorientovaný v současném dění a společensky plnit svou roli – být součástí sídlotvorného procesu ve své obci, ať už pasivně či aktivně, ale hlavně tedy „na pozoru“ vědom si dění důležitých záležitostí. Takový architekt tedy hraje v obci svou profesní roli, přičemž scénáře situací mohou být různé. Důležité je konat eticky. Pomineme-li hektická období, kdy je třeba území bránit potencionálním zásahům, které by na sídlo měly zjevně negativní dopady - myšleno takové, o jejichž následcích existuje u odborné veřejnosti všeobecný konsenzus, přičemž jediní architekti stojící na opačné straně jsou ve službách investora, daleko častější jsou období zasévání semínek budoucího rozkvětu sídel formou kvalitního plánování. Ač se to zdá až neuvěřitelné, pravděpodobně bude realitou, že většina politických reprezentací by byla ochotna započít koncepční práci na místním rozvoji, ale jednoduše neví jak. Díky mnohým novým městským architektům je situace daleko lepší než před pár lety, nicméně jejich současný počet (cca 100) zdaleka nepokrývá potřeby sídel České republiky. Zde mohou proto významnou občanskou roli sehrát architekti a také už v mnoha případech sehrávají. Někdy jako jedinci, jindy se sdružují do spolků, ojediněle vstupují přímo do politiky jako zastupitelé, kde se i stávají radními nebo starosty. Častěji mohou působit také v příslušných komisích zastupitelsta nebo jako úředníci. Neměl by existovat jednotný normativní recept, který by architekty k podobnému jednání zavazoval, jelikož každá obec a sídlo jsou jedinečné, mělo by ovšem existovat svědomí architekta, který je ochoten poukazovat na případnou manipulaci při prosazování kontroverzních záměrů a v lepším případě třeba ochota samosprávu informovat o dokumentech typu „Politika architektury a stavební kultury České republiky“, když ví, že politici o nich neví, ale přitom vůli koncepčně rozvíjet sídlo by přirozeně měli. Cílem příspěvku na konfereci Týden vědy bude informovat o výzkumu mířícímu k zpětnému zjištění předpokladů úspěšného prosazování principů vedoucích ke kultivaci životního prostředí v místech, kde jsou si jich vědomi díky tlumočení architektem samosprávě a hledání možností posílení obce a vůle jejich občanů.