Doktorské konference FA ČVUT /
PhD conferences FA CTU

TÝDEN VĚDY A VÝZKUMU 2020	01-16/10/2020
Týden vědy a výzkumu 2020 byl podpořen v rámci Studentské vědecké konference ČVUT, SVK 40/20/F5

Šváchová Tereza, Ing. arch.

Budovy sklářských provozů v kontextu dnešního města

škola	Fakulta architektury ČVUT v Praze
školitel	MgA. Ondřej Císler, Ph.D.
anotace	Industriální objekty v minulosti i současnosti zanechaly a zanechávají v krajinném rázu Čech nesmazatelnou stopu. Některé zanikly a zmizely z map, další byly úspěšně transformovány pro jinou funkci či dál slouží svému původnímu účelu. Existují budovy, které jako memento dob minulých i nadále stojí v centrech měst, rozprostírají se na strategických pozemcích a ačkoliv jsou v mnohých případech památkově chráněné, představují pro své majitele, lidí bydlící okolo i města samotné spíš přítěž. V mé práci se věnuji bývalým objektům sloužícím výrobě, produkci a prodeji skleněných výrobků a předmětů, které se nacházejí v severočeské sklářské oblasti, dnes označované jako Křišťálové údolí. Geograficky představuje Křišťálové údolí pomyslný pás táhnoucí se od Harrachova až po Kamenický Šenov. Tato oblast je světově unikátní, jelikož se zde již po několik staletí kontinuálně vyrábí a zpracovává sklo ve všech svých podobách. Hypotézou je, že tato oblast má do budoucna pro Liberecký kraj velký turistický, reprezentační i ekonomický potenciál. Po rozsáhlé - především hutní - výrobě skla z minulosti zůstaly dodnes uprostřed severočeských sklářských měst stát majestátné budovy, zatím co výroba si vyžádala přesídlení do modernějších prostor. Velké množství těchto nemovitých pozůstatků vykazuje znaky kulturních a průmyslových památek, čímž budí pozornost nejen odborné veřejnosti. Jejich strategické umístění v rámci sídla si logicky žádá vyhledání nového využití a zařazení zpět do organismu fungování města. V dnešní době globalizace a stěhování průmyslových provozů do hliníkových hal postrádajících estetiku, která by výrazněji odrážela ducha doby, funkce či místa, chápeme industriální dědictví z minula jako významnou součást naší kultury. Kulturní dům, dům jako fenomén, který svou fyzickou existencí dává příležitost k nehmotnému šíření myšlenek, výměně zkušeností a vzniku nových společenských vazeb. Dům jako prostředek k setkávání řemesla, kultury, laického zájmu a profesionálních znalostí těžící z genia loci prostředí, v kterém sám je. Moje práce má na základě hledání a popisování minulých funkčních vazeb a principů fungování sklářských provozů navrhnout cesty a metodologii, která by měla sloužit nalezení nového využití bývalých sklářských domů v současném městě. Celý systém by měl navzájem kooperovat a potvrdit své významné postavení minimálně v evropském měřítku.
příspěvek ke stažení	./2020/B1_svachova_short paper_rev.pdf